Česká republika na cestě k AI velmoci: Strategie a vývoj srozumitelně

Úvod: Proč je AI pro Česko důležitá?

Umělá inteligence (AI) je jako nový chytrý pomocník, který dokáže řešit složité úkoly, učit se z dat a zlepšovat náš život. Od mobilů a počítačů až po auta a továrny – AI nachází uplatnění všude. Česká republika si uvědomuje, že AI je klíčem k budoucnosti. Chce být „AI velmocí“ v Evropě, tedy zemí, která patří v AI ke špičce. To znamená mít špičkové výzkumníky, firmy i produkty v oblasti AI. Už teď máme skvělé základy: chytré lidi, dobré technické univerzity a spoustu nápadů. Abychom ale opravdu vynikli, musíme AI podporovat podobně, jako se to povedlo jiným malým zemím – třeba Singapuru. V následujících částech si vysvětlíme strategii ČR v AI tak, aby jí porozumělo i desetileté dítě, ale zároveň zůstaneme v profesionálním tónu.

Současný stav AI v Česku

Kde dnes stojíme? Česká republika v posledních letech udělala několik důležitých kroků. V červenci 2024 vláda schválila Národní strategii umělé inteligence ČR 2030 – to je plán, jak rozvíjet AI v příštích letech. Tato strategie pokrývá sedm klíčových oblastí, jako je výzkum a vývoj, vzdělávání, využití AI v průmyslu i ve státní správě, etika a bezpečnost AI, a další. Stručně řečeno, Česká republika má plán rozvíjet AI napříč celou společností.

Také se začínají uplatňovat nové evropské zákony o AI. V srpnu 2024 vstoupil v platnost vůbec první soubor pravidel pro AI v EU, známý jako AI Act. Tento zákon zajišťuje, že AI bude používána bezpečně a eticky – například zakazuje nebezpečné věci jako tajné rozpoznávání obličejů lidí na veřejnosti bez povolení. Zároveň ale usnadňuje firmám vyvíjet a používat AI tím, že sjednocuje pravidla v celé EU. Součástí je i tzv. sandbox neboli pískoviště – bezpečné prostředí, kde mohou firmy nové nápady s AI testovat, aniž by porušily zákony. To je super pro startupy a výzkumníky, protože mohou zkoušet inovace nanečisto.

Česko má dnes desítky AI startupů a patří v počtu nových firem zaměřených na AI ke špičce střední Evropy. Máme také silné digitální dovednosti – hodně lidí u nás umí s technologiemi pracovat. Ale narazili jsme i na výzvy: české AI startupy mají málo peněz. Ve srovnání se zeměmi jako Polsko nebo i menším Slovenskem získávají naše začínající firmy méně investic. To znamená, že i když Češi mají dobré nápady, často chybí kapitál (peníze) na jejich rozvoj. Abychom se stali AI velmocí, musíme tedy nejen mít nápady, ale umět je podpořit a zaplatit.

Vzdělávání a rozvoj talentů v AI

Bez chytrých a šikovných lidí to nepůjde. Vzdělávání je proto základním pilířem strategie. Česká strategie počítá s tím, že se bude AI učit na všech úrovních – od dětí na základní škole až po zkušené inženýry. Pro dospělé jsou plánovány rekvalifikační programy, aby se mohli naučit nové dovednosti v době, kdy některé práce nahradí stroje. Na univerzitách se posiluje výuka datové vědy a strojového učení, vznikají nové obory zaměřené na AI. Také se podporuje mezinárodní výměna studentů a vědců, aby ti nejlepší chtěli přijít pracovat i k nám nebo aby čeští talenti sbírali zkušenosti v zahraničí.

Důležité je nezapomenout na učitele. V ČR už existují první kurzy, které učí učitele, jak využívat AI ve výuce. Když učitel ví, co je to strojové učení nebo chatovací AI (jako ChatGPT), může to pak lépe vysvětlit žákům a nebát se toho. Díky tomu se AI postupně dostane i do běžných předmětů – třeba v hodině zeměpisu můžou děti zkoušet AI, která jim odpovídá na otázky o světě, v informatice si zahrají s malým robotem atd. Česká strategie chce, aby co nejvíc lidí rozumělo základům AI, podobně jako dnes každý chápe základy práce na počítači.

Umělá inteligence ve školách

Představte si hodinu, kde si děti hrají na roboty nebo trénují svého jednoduchého „chytrého asistenta“. Přesně takové nápady patří do plánů zavést AI už na základních školách. Pro první stupeň (to jsou děti kolem 6–11 let) se chystají hravé kurzy o umělé inteligenci. Nemusí to být nic složitého – nejde o programování, ale o základní principy. Děti se mohou formou hry naučit, jak AI přemýšlí. Například jedno dítě si bude hrát na robota a druhé mu dává instrukce – tak pochopí, jaké to je přesně někomu zadat úkol. Nebo mohou skládat obrázkové puzzle, aby pochopily, jak AI pozná různé tvary a objekty.

Pro učitele jsou připravené metodické materiály – návody a pomůcky, aby věděli, jak takové lekce vést. Dokonce existují i online kurzy zdarma, které učitele seznámí s AI a dají jim tipy do výuky. Cílem je vzbudit v dětech zájem. Když už na základce zjistí, že AI není kouzlo, ale něco, co dokážou pochopit a tvořit, budou se toho méně bát a třeba je to nadchne. Na druhém stupni (12–15 let) by pak mohly navazovat techničtější aktivity – například práce s jednoduchými modely v počítači, programování malých robotů nebo tvorba vlastních projektů využívajících AI. Důležité je, aby se zapojili všichni – kluci i holky, technicky nadšení i ti, které víc baví třeba kreslení (protože i v umění lze AI využít). Škola budoucnosti by měla vychovávat děti, které AI rozumí a umí ji použít pro své nápady.

AI hardware a chytrá technologie z Česka

Když se řekne AI, mnoho lidí si představí software – programy a algoritmy. Ale aby AI fungovala, potřebuje i hardware (tedy zařízení a počítače, na kterých běží). Česká republika nechce být jen odběratelem cizích technologií. Strategií je vyvíjet i vlastní chytrá zařízení. Co tím myslíme? Představme si například malou „mluvící krabičku“ – zařízení velikosti třeba rádia, které má mikrofony, reproduktor, možná i malý displej. Můžete na něj mluvit a ono vám odpoví, podobně jako známí hlasoví asistenti (Alexa od Amazonu nebo Siri od Applu). Rozdíl je, že tahle krabička by rozuměla česky a dbala na soukromí uživatelů (data by se zbytečně neposílala někam pryč). Takovému zařízení říkejme třeba AI BOX – český hlasový asistent.

Na vývoji AI BOXu se dá ukázat, co všechno můžeme v Česku dokázat. Máme firmy, které umí vyrábět kvalitní mikrofony a reproduktory (Česko má tradici ve výrobě audio techniky). Máme šikovné inženýry, kteří navrhují elektroniku – dokážeme si tedy navrhnout vlastní malý počítač (desku) s procesorem, na kterém ten asistent poběží. Dokonce se mluví o využití českého čipu na bázi otevřené architektury RISC-V, abychom nebyli závislí jen na dovozu. Tím, že bychom většinu součástek integrovali a sestavili doma, získáme know-how (znalosti) a větší kontrolu nad celým systémem. Výsledný produkt – chytrá krabička Jablo (pracovní název pro AI BOX inspirovaný „jablkem“ jako symbolem ČR) – by se mohla stát výkladní skříní české AI. Mohla by se použít v hotelech, kancelářích, školách i domácnostech. Představte si například chytrý hotelový pokoj, kde se host zeptá česky krabičky na informaci o snídani nebo si rozsvítí světla hlasem – to vše by mohl zařídit český AI asistent. Byla by to evropská alternativa k americkým či čínským asistentům, navíc navržená s ohledem na naše hodnoty a jazyk.

Další oblastí hardwaru je robotika. Průmyslové roboty nejsou nic nového, ale často jsou drahé a složité. Co kdyby si menší česká firma mohla sama „vytisknout“ robota? To není sci-fi – díky 3D tisku. Česká strategie uvažuje i o konceptu 3D tištěných robotů. Firma by si koupila velkou 3D tiskárnu a sadu komponent (motorky, klouby, čipy). Podle návodu by si vytiskla tělo robota, sestavila ho a naprogramovala pro svoji potřebu. Když se něco rozbije, vytiskne si náhradní díl. Tím by se roboty zcenily a zpřístupnily i menším podnikům, školám nebo výzkumníkům. Díky AI by se takový robot mohl učit a zlepšovat v úkolech, které mu firma dá – třeba obsluhovat další stroje, třídit zboží nebo pomáhat ve skladu. To všechno může znít odvážně, ale právě odvaha v inovacích může Česko posunout dopředu. Když budeme první, kdo tohle zvládne, ostatní za námi přijdou pro radu nebo si naše řešení koupí.

Startupy a inovace: od nápadu k úspěchu

Startup je malá začínající firma s novým nápadem – často technologickým. V Česku takových AI startupů vzniká hodně, což je skvělé. Máme například firmy, které učí počítače číst texty a vyřizovat e-maily, jiné vyvíjejí chytré bezpečnostní systémy (např. slavný český antivirus Avast využívá AI k odhalování virů). Banky u nás nasazují AI asistenty – třeba bankovní asistentka Kate umí pomoci klientům ČSOB s dotazy online. To ukazuje, že soukromý sektor (firmy) je motorem inovací. Strategie ČR proto klade důraz na to, aby firmy měly motivaci do AI investovat.

Jedna z priorit je více peněz do výzkumu a vývoje (R&D). Firmy – nejen ty IT, ale i tradiční průmysl (automobilky, energetika, zdravotnictví) – by měly zřídit týmy, které se věnují AI a hledají, jak ji využít. Když budou české podniky využívat AI, stanou se výkonnější a konkurenceschopnější. Například v továrně může AI pomoci plánovat údržbu strojů tak, aby se předešlo poruchám (prediktivní údržba). Ve skladech může AI optimalizovat logistiku – určit, kdy a kam poslat kterou dodávku, aby vše šlapalo jako hodinky. Ve zdravotnictví mohou české firmy vyvíjet AI, která pomůže doktorům s analýzou rentgenů nebo předpoví riziko nemoci.

Další důležitou věcí je podpora startupů ze strany státu a investorů. V ČR by mohly vznikat akcelerátory a inkubátory zaměřené přímo na AI – místa, kde startupy dostanou zázemí, mentoring a třeba i počáteční kapitál. Také vznikají speciální fondy rizikového kapitálu, které vloží peníze do slibných AI projektů výměnou za podíl ve firmě. Stát může pomoci daňovými úlevami nebo granty pro tyto inovativní projekty. V národní strategii je například zmíněno, že by měly být speciální granty a pobídky pro AI startupy a že se mají využít i evropské fondy na rozvoj AI infrastruktury.

Česko také spolupracuje s Evropou – účastníme se mezinárodních výzkumných projektů, kde naše firmy a univerzity dělají na AI spolu s partnery z jiných zemí. To přináší know-how a kontakty. A nesmíme zapomenout: inovace potřebují svobodu. Proto je tak důležité už zmíněné pískoviště (sandbox) a rozumná legislativa, aby nové nápady dostaly šanci. Když někdo přijde s přelomovým nápadem, neměl by u nás narazit na zbytečné překážky. Cílem je, aby dobrý nápad mohl vyrůst v úspěšný produkt právě v České republice a nemusel utíkat do zahraničí za lepšími podmínkami.

Etika a pravidla: AI, která slouží lidem

Aby AI skutečně zlepšovala život, musí být bezpečná a spravedlivá. Co to znamená? Že umělá inteligence by neměla nikomu ubližovat, měla by respektovat soukromí a nesmí zvýhodňovat nebo znevýhodňovat lidi nespravedlivě. Proto se hodně řeší etika AI – tedy otázky, co AI smí a nesmí dělat. Česká republika, stejně jako celá EU, klade důraz na to, aby vývoj AI měl jasná pravidla. Už zmíněný evropský AI Act dává rámec: vysokorizikové AI systémy (třeba ty, co rozhodují o přijetí do zaměstnání, půjčce v bance nebo diagnostikují nemoc) budou přísně testovány. Zakázané jsou praktiky typu sociálního skóre (hodnocení lidí jako v nějaké videohře) nebo třeba chytré kamery, které by bez dovolení poznávaly obličeje lidí na ulici – to vše proto, aby se předešlo zneužití.

Česká strategie počítá s vytvořením vyváženého legislativního a etického rámce. To znamená, že zákony nemají brzdit inovace víc, než je nutné, ale zároveň chránit občany. Budeme aktivně zapojeni v diskusích na úrovni EU o tom, jak mají pravidla vypadat – chceme být u toho, když se tvoří standardy pro AI v Evropě i ve světě. Také podporujeme etický výzkum AI – tedy vývoj takové AI, která je vysvětlitelná (umí říct, proč se nějak rozhodla), transparentní a dbá na ochranu dat.

Pro děti a vlastně pro každého je důležité vědět: AI je nástroj. Stejně jako oheň – může pomoci (uvařit jídlo), ale musí se s ním opatrně (aby nevypukl požár). Proto se v Česku mluví i o AI bezpečnosti. Firmy zavádějí pravidla, jak AI testovat, než ji nasadí. Zkouší se modely v malém a sleduje se, jestli nedělají chyby nebo nejsou zaujaté (například aby nějaký AI systém nediskriminoval určitou skupinu lidí). Výhodou AI je, že spoustu věcí zrychlí a zautomatizuje – ale vždy musí být pod kontrolou člověka. Česká republika prosazuje přístup, kdy AI slouží lidem, ne naopak.

Inspirace ze Singapuru: malý stát, velké výsledky

Singapur je městský stát v Asii, rozlohou menší než Praha, ale patří mezi technologické tygry. Česká republika v něm vidí inspiraci, protože i my jsme relativně malá země, která však může dokázat velké věci. Co Singapur udělal, že je dnes lídr v AI a technologii? Především masivně investoval do výzkumu a vývoje. Singapurská vláda si řekla, že technologie jsou priorita, a dala na ně hodně peněz. Založili specializovaná výzkumná centra, kde univerzity spolupracují s firmami. Tím vznikl ekosystém, kde se dobré nápady rychle mění v produkty.

Singapur také cíleně podporuje startupy. Mají programy, kde nové firmy dostanou financování a přístup k mentorům, a pomáhají jim růst. Globální talenty – špičkoví odborníci z celého světa – jsou do Singapuru lákáni jednoduše: dobré platy, moderní prostředí, podpora od státu. Kdo má skvělý nápad, dostane v Singapuru šanci, i kdyby pocházel z druhého konce světa.

Důležité bylo i systematické vzdělávání obyvatelstva. Singapur spustil národní AI program (National AI Strategy), jehož nová verze si klade za cíl ztrojnásobit počet AI expertů v zemi během pár let. Zavedli různé stipendijní programy a dokonce speciální magisterské kurzy pro lidi z jiných oborů, aby se mohli přeškolit na AI (např. z manažera se stát datovým vědcem). Tím rychle zvětšili základnu chytrých lidí, kteří AI rozumí.

A na co se Singapur zaměřil? Vybral si strategické oblasti, kde chtěl vyniknout – například doprava (autonomní vozidla), zdravotnictví (AI v diagnostice) a městské služby (Smart City projekty). Do těchto oblastí pak soustředil zdroje a vyhlásil tzv. National AI Projects – velké projekty s jasnými cíli, které posunou hranice. Podobně by Česko mělo vytipovat pár oblastí, kde máme tradici nebo nás mohou dostat na špici, a tam investovat nejvíc. Mohlo by to být třeba chytré město, průmysl 4.0, nebo specifický software/hardware jako právě náš AI BOX či 3D tisknutí robotů.

Zkušenost Singapuru ukazuje, že když se spojí vláda, průmysl a akademie a všichni táhnou za jeden provaz, výsledky se dostaví. Singapur teď sklízí ovoce: vzniklo tam stovky startupů, desítky výzkumných týmů a technologie z této malé země se používají po celém světě. To je pro Česko povzbuzení – i relativně malá země se může stát světovým hráčem, když má jasnou vizi a odvahu investovat do budoucnosti.

Pohled do budoucnosti: Jak může vypadat rok 2026

Svět AI se vyvíjí velmi rychle. Podle odborníků, kteří zkouší odhadnout blízkou budoucnost, by už rok 2026 mohl přinést věci, které si dnes teprve začínáme uvědomovat. Říká se, že nastává věk AI asistentů naplno. To znamená, že vedle chytrých krabiček jako je náš uvažovaný AI BOX budeme mít AI asistenty i v počítačích, telefonech a možná přímo v rozšířené realitě kolem nás. AI se stane běžnou součástí našeho života podobně jako internet nebo elektřina.

Třeba se dočkáme AI, která dokáže plně domlouvat a vyjednávat – už dnes existují prototypy AI, které hrají strategické hry a vyjednávají s lidmi (jako hra Diplomacy, kde AI musela mluvit a domlouvat se s hráči). V blízké budoucnosti by taková schopnost mohla znamenat, že AI asistent za vás třeba vyjedná nejlepší nabídku pojištění, pomůže naplánovat výlet s kamarády tak, aby všem vyhovoval termín, nebo bude umět na internetu domluvit nákup složitějších věcí přesně podle vašich potřeb.

AI také pronikne do oblastí, kde byla dřív nemyslitelná. Mohli bychom vidět třeba AI kreativce – počítače skládající hudbu nebo pomáhající vymýšlet nové hry. Ve výrobě se AI stane mozkem továren – možná už v roce 2026 uvidíme první skoro plně automatizované továrny, kde lidský dohled bude minimální. Pro mladé lidi to může znamenat, že některá povolání zmizí, ale úplně nové zase vzniknou – například trenér AI (člověk, který učí AI lepším výsledkům) nebo specialista na spolupráci člověka a AI.

Neměli bychom ale zapomínat na výzvy. Čím chytřejší AI bude, tím víc musíme dbát na bezpečnost. Už se objevují AI nástroje, které umí psát programy nebo hledat chyby v kódu – to je skvělé, ale znamená to i riziko zneužití (např. v kybernetických útocích). Proto se v budoucnu hodně úsilí zaměří na AI v kybernetické bezpečnosti – AI bude jak útočník, tak obránce, a lidé ji budou muset usměrnit, aby byla na té správné straně.

Pro Českou republiku z toho plyne poučení: nesmíme zaspat. Rok 2026 je za dveřmi a ostatní země nezahálí. Máme plán (strategii), máme talentované lidi – teď jde o to všechno dobře zrealizovat. Podle scénářů vývoje může AI za pár let umět věci, které dnes teprve testujeme v laboratořích. Je tedy potřeba pokračovat v investicích, ve vzdělávání a v podpoře inovátorů, abychom byli připraveni na svět, kde AI je všude kolem nás. Když to dokážeme, může být Česko v roce 2026 v situaci, že naše firmy dodávají chytré AI produkty do světa, naše školy učí děti s pomocí AI a naše ekonomika roste díky produktivitě posílené umělou inteligencí.

Priority pro ČR: jak se stát lídrem v AI v Evropě

Na závěr si shrňme priority – co musí Česká republika udělat, aby se opravdu stala AI velmocí. Následující tabulka uvádí hlavní oblasti a konkrétní příklady či projekty, které nás mohou posunout do čela Evropy.

Strategická priorita	Konkrétní kroky a příklady projektů
Investice do výzkumu a vývoje	Výrazně zvýšit financování AI projektů. Např. zřídit speciální fond pro AI startupy a poskytovat granty na vývoj AI. Podpořit AI inovační sandbox pro testování nápadů.
Rozvoj lidského kapitálu (vzdělání)	Modernizovat vzdělávací systém, zavést AI do škol od základů. Např. vytvořit hravé kurzy AI pro děti na ZŠ a SŠ, školit učitele (program AI do škol). Poskytovat stipendia a rekvalifikace v AI oborech, aby více lidí získalo kvalifikaci v AI.
Vlastní AI hardware a zařízení	Budovat schopnost vyvíjet domácí AI zařízení. Příklad: projekt AI BOX „Jablo“ – chytrý hlasový asistent vyvinutý v ČR, integrující české komponenty (mikrofony, reproduktory, elektroniku) a sloužící jako evropská alternativa k Alexa/Siri se zaměřením na češtinu a soukromí uživatelů.
Inovace v robotice a průmyslu 4.0	Zaměřit se na nové technologie v průmyslu. Příklad: 3D tištěný robot – iniciativa, kde firmy mohou levně získat robota vytištěním jeho částí na 3D tiskárně a využít AI pro jeho řízení. Tím se robotizace zpřístupní i malým a středním podnikům a zvýší se efektivita výroby.
AI pro společnost a zdraví	Podporovat projekty, kde AI pomáhá lidem v běžném životě a pečuje o zdraví. Příklad: chytré zrcadlo – mobilní aplikace s AI propojená s metodou RUŠ (psychologická metodika) pro osobní rozvoj a duševní hygienu. Uživatel se dívá do tabletu či zrcadla, AI ho vede cvičeními ke zlepšení sebevědomí a nálady. Takové projekty ukazují, že AI může mít lidskou tvář a pomáhat jednotlivcům.
Podpora startupů a firem	Vytvořit v ČR prostředí, kde se startupům daří. Zakládat AI inkubátory a akcelerátory, kde nové firmy získají mentorství a zázemí. Motivovat soukromé investory (např. daňovými úlevami), aby investovali do českých AI firem. Usnadnit propojení výzkumných týmů s byznysem – např. programy spolupráce mezi univerzitami a startupy.
Mezinárodní spolupráce a talent	Přilákat světové talenty do ČR a zapojit se do globálních projektů. Např. nabídnout expertní víza a pobídky pro špičkové AI odborníky ze zahraničí. Organizovat mezinárodní AI konference a soutěže u nás, aby Česko bylo vidět. Spolupracovat se špičkovými centry (Evropa, USA, Asie) na vývoji AI a sdílet výsledky.

Jak je vidět, nejde jen o jednu věc – je potřeba postupovat současně v několika směrech. Vláda musí chytře investovat a nastavit pravidla, školy a firmy musí vychovat a přitáhnout talenty, výzkumníci a inovátoři musí přicházet s nápady a uvádět je do praxe. Když se tyto priority podaří naplnit, Česká republika má velkou šanci stát se lídrem AI v Evropě.

Závěr

Česká republika stojí před velikou příležitostí. Máme potenciál, od skvělých mozků po dobré nápady, a nyní i plán v podobě národní AI strategie. Umělá inteligence může do naší země přinést prosperitu, nové zajímavé práce a zlepšit kvalitu života – od zdravotnictví, přes školství, až po každodenní služby. Nezapomínejme ale, že klíčová je spolupráce: stát, firmy, školy i vědci musejí táhnout za jeden provaz. Inspirace můžeme hledat v úspěších jiných (Singapur) i v odvážných vizích futurologů, kteří ukazují, kam se svět za pár let posune.

Budoucnost se blíží rychle. Pokud se nám podaří uskutečnit naše strategické priority – investovat do lidí a inovací, vybudovat vlastní špičkové technologie, podpořit etický a otevřený rozvoj AI – pak by se klidně mohlo stát, že za deset let bude někdo psát podobný článek o České republice jako vzoru pro AI. Teď je čas tu budoucnost vytvářet.

Článek vychází z následujících strategických dokumentů o české AI scéně a vizi ČR jako AI velmoci: Rehabilitace ČR jako evropské velmoci v oboru umělé inteligence (2024), Česká republika na cestě k evropské AI velmoci: Strategie na příštích 5 let (2025) a Česká AI velmoc: strategie (analýza GEMINI, 2025).