top of page

Xpeng Iron

  • Obrázek autora: Vít Krešňák
    Vít Krešňák
  • 31. 3.
  • Minut čtení: 13

čínský humanoidní robot poháněný umělou inteligencí

**Humanoidní robot Ir (Xpeng AI Day: Hybrid system, AI chip, flying cars, humanoid robot, and more - CnEVPost)ózní projekt čínské společnosti Xpeng, známé především jako výrobce elektrovozů. Na první pohled připomíná vizi ze sci-fi filmů: vysoký přibližně jako dospělý člověk, s mechanickými končetinami plnými senzorů a servomotorů, schopný pohybu po dvou nohách a jemné (XPeng 2024 Tech Day: Humanoid robots and... range extenders?)edměty. Proč se ale automobilka pouští do vývoje humanoidního robota? Odpověď souvisí s širší strategií Xpeng v oblasti umělé inteligence a snahou udržet krok (nebo spíše předběhnout) konkurenci, jako je například Tesla se svým robotem Optimus. V tomto článku si představíme robota Iron podrobněji – od jeho vývoje a technologií (zejména vlastního čipu Turing AI) přes sc (Xpeng AI Day: Hybrid system, AI chip, flying cars, humanoid robot, and more - CnEVPost)nované nasazení až po ekonomický kontext a srovnání s dalšími čínskými humanoidními roboty.




Zrod „železného“ robota Iron a proč ho Xpeng vyvíjí

Myšlenka vytvořit vlastního humanoidního robota se v Xpeng zrodila již před několika lety. He Xiaopeng, zakladatel a šéf firmy, je známý svou v (Xpeng AI Day: Hybrid system, AI chip, flying cars, humanoid robot, and more - CnEVPost)„technologie mění svět“. Podobně jako americká Tesla i Xpeng vidí humanoidní roboty jako logické rozšíření svého zaměření na AI a autonomní systémy. Iron (česky „Železo“) vznikal v tajném vývoji zhruba pět let a využívá mnohé technologie původně vyvinuté pro chytré elektromobily Xpeng. Například senzory, pohony kloubů a software pro prostorovou orientaci mají základ ve vývojových programech autonomního řízení vozů. Cílem je vytvořit robota, který zvládne různé úkoly v reálném prostředí – od práce v továrnách až po asistenci v každodenním životě – a tím posunout Xpeng z pouhého výrobce aut na širší **„AI mobilit (中国首个通用人形机器人母平台“天工”发布，具备高效稳定运动能力)ost.

Manažeři Xpeng zároveň otevřeně zmiňují, že vstup do robotiky je reakcí na rostoucí konkurenci v AI. V USA Elon Musk intenzivně vyvíjí humanoi (中国首个通用人形机器人母平台“天工”发布，具备高效稳定运动能力)a Čína nechce zůstat pozadu. Xpeng proto na podzim 2024 poprvé veřejně představil svého robota Iron na akci Xpeng AI Day v kantonu Guangzhou. Prezentace zahrnovala efektní video, kde Iron vstupuje do galerie soch a napodobuje známé pózy (např. (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)itele), což mělo symbolicky ukázat jeho lidskou podobnost a schopnost „uvažovat“. He Xiaopeng při té příležitosti zdůraznil, že komplexní systémové AI schopnosti napříč auty, létajícími vozidly i roboty budou hlavní výhodou firmy do bud (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)L319】. Robot Iron tak není jen marketingový výstřelek – zapadá do dlouhodobé vize Xpeng využít AI v co nejširším spektru produktů.

Technologie v pozadí: čip Turing AI jako mozek Irona

Skutečným srdcem (či spíše mozkem) robota Iro (Humanoid Robot Developed by Electric Vehicle Maker; Rivals Tesla Optimus) (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)** nazvaný Turing. Tento čip si Xpeng navrhl sám na míru svým potřebám a poprvé o něm promluvil na AI Day 2024. Parametry čipu Turing vzbuzují respekt i v porovnání s běžnými procesory pro autonomní auta: obsahuje 40 pro (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)er a výkonově zastane tři špičkové AI čipy najednou. Díky tomu zvládne přímo „na palubě“ robota (bez nutnosti neustálého spojení s cloudem) zpracovávat obří AI modely o velikosti až 30 miliard parametrů. To je řádově srovnatelné s nejpokročilejšími neuronovými sítěmi, které dnes běží v datacentrech – například velké jazykové modely.

Takový výpočetní výkon umožňuje Ironovi „myslet“ a rozhodovat se v reálném čase podobně jako člověk【40† (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community) (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)p Turing je navržen pro univerzální použití v AI – Xpeng jej hodlá nasazovat nejen v robotech, ale i v autonomních vozech a dokonce ve svých vyvíjených létajících automobilech (eVTOL). V praxi Turing zpracovává obrovské množství senzorických dat z kamer a dalších čidel robota, používá velké počítačové vize modely pro chápání okolí a hluboké neuronové sítě pro rozhodování o pohyb (Xpeng AI Day: Hybrid system, AI chip, flying cars, humanoid robot, and more - CnEVPost) (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)ém robota (sdílející techniku s autopilotem aut Xpeng) dokáže „vidět“ kolem dokola v rozsahu 720° bez mrtvých úhlů a zpracovává obraz 12× rychleji než předchozí gen (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)základ pro pohotové reakce.

Klíčové parametry čipu Turing AI podle Xpengu:

Xpeng představil robota Iron během akce AI Day 2024. Prezentované údaje potvrzují, že Iron má lidské proporce (výška 178 cm, hmotnost 70 kg) a je vybaven 62 stupni volnosti neboli aktivně ovládanými pohyby. Na snímku je CEO He Xiaopeng na pódiu vedle schématu robota v pozici připomínající Da Vinciho Vitruviánského muže.

Čip Turing je tedy základem „inteligence“ robot (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)ho označuje za lokální AI mozek, který dává Ironovi schopnost uvažovat, učit se a jednat autonomně v dynamickém prostředí. Firma dokonce uvádí, že díky tomuto čipu a pokročilému softwaru mohou roboti Iron „myslet a pamatovat si jako lidé“ – což zní odvážně, ale míní tím zejména to, že robot má určitou paměť a dokáže adaptivně reagovat na nové situace. Samozřejmě (Xpeng to mass produce flying cars by 2026 as China’s low-altitude economy gains speed - CNA)á inteligence robota je omezená konkrétními algoritmy, ale už nyní Iron využívá tzv. end-to-end AI model pro řízení chůze a manipulace rukama. To zna (Xpeng to mass produce flying cars by 2026 as China’s low-altitude economy gains speed - CNA) předem naprogramovaných pohybů se robot učí optimálním pohybům skrze neuronovou síť, která vstřebává senzorická data (o poloze končetin, zorné vjemy apod.) a přímo generuje ovládání motorů. Tento přístup je moderní cesta, jak dosáhnout plynulé chůze po dvou nebo obratné manipulace – robot si pohyb „počítá“ sám v reálném čase na základě naučených zkušeností, podobně jako to dělá náš mozek pro koordinaci svalů.

Jak tedy vypadá tělo a schopnosti humanoida Iron v číslech? Robot měří na výšku 178 cm a váží zhruba 70 kg, což odpovídá průměrné dospělé postavě. Má přes 60 kloubů (stupňů volnosti), což mu dává výjimečně pohyblivé končetiny – od prstů rukou až po chodidla. Celkem se uvádí asi 200... stupňů volnosti – tolik samostatných pohybových os včetně prstů má Iron k dispozici. Pro srovnání, lidské tělo jich má zhruba 244 (z toho 30 v rukou). Iron tedy disponuje téměř lidskou úrovní pohyblivosti. Dlaně a prsty robota jsou navrženy v životní velikosti (odpovídají lidským rukám 1:1) a mají 15 stupňů volnosti jen v rámci jedné ruky. To znamená, že Iron umí precizně uchopovat předměty, manipulovat s nimi (China’s Agibot Races to Compete with Elon Musk’s Optimus in Robot Production)mné úkony prsty – například zvednout šroub, zasunout konektor či stisknout tlačítko. Nechybí ani hmatová čidla v prstech a končetinách, aby robot vyvíjel správnou sílu stisku a poznal, když se něčeho dotkne. Xpeng uvádí, že Ironovy prsty zvládnou úkony jako uchopení, podržení a položení různých objektů, což potvrzuje jeho jemnou motoriku.

Co se týče pohybu, Iron zvládá chůzi po dvou a udrží stabilitu i při běžných (XPeng 2024 Tech Day: Humanoid robots and... range extenders?) (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)Díky pokročilým pohonům a algoritmům dokáže napodobovat celé spektrum lidských poloh – umí se postavit, posadit i lehnout a opět se zvednout. To je u humanoidního robota významný pokrok, neboť rovnováhu při změně polohy (například ze sedu do stoje) udržuje s pomocí vlastních senzorů a řídicího systému. Iron využívá řadu senzorů převzatých z autonomních aut: má pravděpodobně několik kamer (umožňujících stereoskopické vidění a 360° přehled o okolí (XPENG - Official Website | XPENG Motors – XPENG (Global)) (XPeng 2024 Tech Day: Humanoid robots and... range extenders?)yroskopy a akcelerometry pro balanc) a silové senzory v kloubech. Kombinace těchto čidel s AI řízením mu dovoluje pohybovat se v prostředí lidských rozměrů – vyhýbat se překážkám, chodit do schodů či po (Xpeng to mass produce flying cars by 2026 as China’s low-altitude economy gains speed - CNA) (Xpeng to mass produce flying cars by 2026 as China’s low-altitude economy gains speed - CNA)it balanc, podobně jako to zvládají pokročilé prototypy z výzkumných laboratoří. Jeho rychlost chůze firma explicitně neuvádí, ale dá se předpokládat tempo srovnatelné s člověkem (řádově několik km/h). Jiný čínský robot (Tiangong) už dosáhl běhu 6 km/h, takže lze očekávat, (China’s Agibot Races to Compete with Elon Musk’s Optimus in Robot Production)sem naučí i rychlejší pohyb.

Iron je navržen tak, aby zvládal manipulaci s předměty různé velikosti a hmotnosti. Každá ruka unese zatížení kolem 5 kg a celá konstrukce robota údajně odolá zátěži až 80 kg rozložené po těle. To neznamená, že by uzvedl 80kilový předmět najednou, ale například může tlačit těžký vozík nebo zvedat více menších součástek najednou. Síla úchopu jedné Ironovy ruky je zhruba 1 kg (tj. dokáže stisknout předmět silou odpovídající zvednutí 1kg závaží) – dost na uchopení nářadí či materiálu při montáži. Právě ve firemní továrně Xpeng se schopnosti Irona ověřují v praxi: několik exemplářů už bylo nasazeno na m (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)a pomáhá s kompletací nového elektromobilu Xpeng P7+. Robot tu provádí úkony (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)ní a připevňování součástek, šroubování nebo kontrolu kvality s pomocí kamer. Xpeng uvádí, že Iron (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)ům a 200° volnosti zvládá manipulovat i s drobnými komponenty velmi přesně. To je pro automobilku strategické – v ideálním případě by v budoucnu podobní roboti mohli převzít fyzicky náročné nebo (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)y při výrobě aut.

Nasazení a aktuální fáze vývoje

V současné době je Iron stále ve fázi prototypu, ovšem už reálně pracujícího. Xpeng jím vybavil své vybrané tovární provozy (中国首个通用人形机器人母平台“天工”发布，具备高效稳定运动能力)ak se robot osvědčí v každodenním provozu. Podle dostupných informací **několik robotů Iron již operuje na montážníc (中国首个通用人形机器人母平台“天工”发布，具备高效稳定运动能力)v továrně Guangzhou. Jde prozatím o interní nasazení – Iron pomáhá zaměstnancům Xpeng, nikoli že by byl nasazen u zákazníků. Zkušenost (中国首个通用人形机器人母平台“天工”发布，具备高效稳定运动能力)však firma využije k doladění designu i softwaru robota.

Dalším krokem bude rozšířit působení Irona i mimo tovární haly. Xpeng plánuje robota využít také ve svých showroomech a prodejnách, kde by mohl působit jako asistent pro zákazníky nebo vykonávat administrativní práce. Šéf Xpeng He Xiaopeng dokonce zmiňuje vizi, že Iron najde uplatnění i jako domácí osobní asistent – pomáhal by v kancelářích či domácnostech s rutinními úkoly. K tomu ale vede ještě dlouhá cesta vývoje. Aktuálně Iron zvládá fungovat ve známém a strukturovaném prostředí (jako je výrobní linka), kde (Mike Kalil on X: "A new humanoid robot from Wuhan, China is ...)e často opakují. V méně předvídatelném prostředí (obchod s pohybujícími se zákazníky, domácnost plná neznámých objektů) bude muset AI ještě dozrát.

Xpeng je však ve svých ambicích odvážný – oznámil plán do roku 2026 přejít od prototypů k omezené sériové výrobě humanoidních robotů. Pokud vše půjde hladce, mohl by se Iron stát jedním z prvních komerčně dostupných humanoidů na trhu (s výjimkou specializovaných modelů typu robotů na recepci apod.). Konkrétně He Xiaopeng uvedl, že do roku 2026 by humanoidní roboti Xpeng mohli dosáhnout „Level 3“ schopností – tím se mysl (China’s Agibot Races to Compete with Elon Musk’s Optimus in Robot Production) (China’s Agibot Races to Compete with Elon Musk’s Optimus in Robot Production)t zvládá samostatně fungovat ve většině běžných situací, ale u velmi komplexních úkolů ještě potřebuje dohled člověka. To dává smysl: Iron by například mohl sám chodit po pracovišti, vyhýbat se lidem a plnit zadané úkoly, ale člověk by stále nastavoval jeho cíle a řešil výjimečné situace.

Aby Xpeng své plány uskutečnil, bude muset investovat značné prostředky. He Xiaopeng na jaře 2025 zmínil, že firma může do robotiky během následujících let investovat klidně 50–100 miliard yuanů (tj. až ~13,8 miliardy USD). Zároveň počítá s tím, že vývoj humanoidních robotů je během na dlouhou trať – Xpeng v této oblasti „běží“ už 5 let a počítá s dalšími 20 lety výzkumu a zdokonalování. Aktuální fáze vývoje Irona je tedy teprve začátek. Robot se zatím učí pod dozorem lidí a každý nový pohyb či situace pomáhají vylepšit jeho software. Masové nasazení (například že by Iron obsluhoval zákazníky v obchodě) je otázkou druhé poloviny dekády. Přesto už nyní Iron ukazuje, že v omezeném prostředí dovede pracovat (Humanoid Robot Developed by Electric Vehicle Maker; Rivals Tesla Optimus)Xpeng se pochlubil tím, že robot už sestavuje nové vozy P7+ a firma tak díky němu zvyšuje automatizaci výroby.

Ekonomický a strategický kontext

Proč jsou humanoidní roboti jako Iron strategicky zajímaví? Za prvé představují nový trh na pomezí spotřební elektroniky, automobilového průmyslu a služeb. Pokud by se podařilo vyrábět humanoidy relativně levně, mohla by poptávka v budoucnu růst – od továren (kde robot zastane práci dělníků ve třísměnném provozu) (Unveiling the Astonishing Chinese and Japanese Humanoid Robots)stárnoucí populaci nebo uvítací služby. Čína bere robotiku jako prioritní odvětví v rámci národní strategie Made in China 2025 a dalších iniciativ – už dnes je největším trhem pro průmyslové roboty a stále více investuje do servisních a humanoidních robotů. V prvních dvou měsících roku 2023 vzrostla výroba průmyslových robotů v Číně meziročně o 27 % (na 91 tisíc jednotek) a produkce servisních robotů dokonce o 36 %. Je tedy patrné, že robotizace je v Číně na vzestupu a humanoidní roboti jsou dalším logickým krokem.

Xpeng se snaží využít synergie se svým hlavním byznysem – elektromobily. Technologie z aut (senzory, čipy (XPeng 2024 Tech Day: Humanoid robots and... range extenders?) může nasadit do robotů a naopak poznatky z vývoje humanoida mohou zlepšit systémy autonomního řízení vozů. Například zmíněný čip Turing bude po (Xpeng AI Day: Hybrid system, AI chip, flying cars, humanoid robot, and more - CnEVPost) (Xpeng plans mass-production of flying cars and humanoid robo... - moomoo Community)ích modelech aut Xpeng, tak mozky robotů Iron. Firma tak využije úspory z rozsahu – čip vyráběný ve větších sériích pro auta zlevní i pro roboty. Podobně je to s bateriemi, elektrickými motory, kamerami apod. Z pohledu investorů a čínských regulátorů je navíc atraktivní, že Xpeng diverzifikuje své portfolio: vedle elektromobilů (kde je tvrdá konkurence) investuje do perspektivních oblastí jako létající vozidla a humanoidní roboti – obojí bylo prezentováno na AI Day 2024 jako pilíře budoucího růstu firmy.

He Xiaopeng také jako delegát čínského parlamentu (Všečínského shromáždění lidových zástupců) prosazuje podporu pro „nízkonákladovou ekonomiku“ zahrnující mimo jiné právě leteckou mobilitu a robotiku. Vládní podpora může mít podobu grantů, zvýhodněných úvěrů či daňových úlev pro firmy jako Xpeng, které se pustily do humanoidních robotů. Čína vnímá, že závod o užitečného humanoidního robota je i mezinárodním soupeřením – analytici dokonce tvrdí, že Čína už v něčem předběhla USA v této oblasti. Například počet startupů a výše investic do humanoidů je v Číně aktuálně obrovský. To vede k rychlému pokroku: nové prototypy se objevují téměř každých pár měsíců a některé už míří do sériové výroby.

Další významné čínské projekty humanoidních robotů

Xpeng Iron není jediným humanoidním robotem vyvíjeným v Číně. Ve skutečnosti za poslední dva roky představily své prototypy desítky firem – od technologických gigantů po malé startupy. Zmíním alespoň několik nejzajímavějších projektů, které ukazují šíři čínské „robotické revoluce“:

  • Aabot Ray – Startup Aabot (Šanghaj) vyvinul humanoida jménem Ray A1 o výšce 175 cm a váze 53 kg, který debutoval v roce 2024. Ray se umí pohybovat rychlostí až 7 km/h a je určen jak do továren, tak například do kuchyní v domácnostech. Má 49 stupňů volnosti a unese až 5 kg v jedné ruce (celkově jeho konstrukce snese zatížení 80 kg). Zvládá utahovat šrouby, provádět inspekce strojů nebo manipulovat s laboratorním vybavením – cílem je cenově dostupný univerzální robot (cílová cena pod 30 000 USD) využitelný v průmyslu i v běžné domácnosti.

  • Tian Gong (Tien Kong) – V dubnu 2024 představil Pekingský institut pro inovace v robotice vůbec první čínskou humanoidní platformu jménem Tian Gong (česky „Nebeské dílo“). Tento robot je 163 cm vysoký, váží pouhých 43 kg díky odlehčené konstrukci a vyniká zejména dynamickým pohybem. Dokáže stabilně běžet rychlostí až 6 km/h a udržet rovnováhu i při výpadku zraku – například vyjde schody poslepu a při klopýtnutí se bleskově znovu vyrovná. Tian Gong slouží jako vývojová platforma (tzv. „mateřská platforma“) pro další výzkum – cílem je modulární systém, na kterém mohou stavět univerzity a firmy své vlastní aplikace. Projekt financuje ministerstvo průmyslu a informačních technologií, což podtrhuje národní význam humanoidní robotiky.

  • Laborer-1 („Conor One“)  – Společnost Wuhan Glory Road se zaměřila na humanoidní roboty pro těžkou práci. Jejich model Laborer-1 (přezdívaný čínsky Da Zhuang, v překladu „Silák“) měří 180 cm a váží cca 95 kg. Koncipován je jako silný pomocník do výroby nebo logistických skladů – unese břemena o váze 40 až 60 kg. Poprvé byl předveden v roce 2024 a zaujal i čínského prezidenta při inspekci inovací ve Wu-chanu. Laborer-1 sice nemá tak plynulé pohyby jako Iron či Tian Gong, ale dokáže zvedat a přenášet těžké krabice, což najde uplatnění například při zásobování výrobních linek. Výrobce hlásí desítky objednávek na tento model od průmyslových podniků, což naznačuje praktickou poptávku.

Tím výčet zdaleka nekončí – za zmínku by stál humanoid CyberOne od Xiaomi, elegantní robot Walker X od firmy UBTech, nebo třeba experimentální model Agibot Lingxi X2, kterým se v Šanghaji chlubí mladý vynálezce Peng Zhihui. Důležité je, že Čína pokrývá široké spektrum přístupů: od lehkých a hbitých humanoidů po robustní „robotí dělníky“. Někteří slouží jako technologičtí demonstrátoři národního pokroku, jiní už míří na komerční využití.

Závěrem: Iron a budoucnost humanoidních robotů

Humanoidní robot Iron od Xpeng představuje milník čínské robotiky a ambiciózní pokus o vstup do zcela nového odvětví. Kombinuje know-how z elektromobility (pokročilý hardware a AI čip) s vizí, že roboti by jednou mohli asistovat lidem v každodenním životě. Ačkoli je Iron zatím primárně interním projektem zaměřeným na tovární automatizaci, už teď konkurence výrazně zrychlila – řada čínských firem vyvíjí své vlastní „roboty v lidské podobě“ a soutěží, kdo je dostane z laboratoře do praxe dříve. Xpeng má výhodu silného finančního zázemí a podpory ze strany státu, ale uspět musí také technicky – naučit Irona spolehlivosti, bezpečnosti a všestrannosti.

Jak ukazují první výsledky, Iron už umí chodit, zvedat předměty a pracovat v prostředí továrny bok po boku s lidmi. Před Xpengem však stojí výzvy jako prodloužení výdrže baterií, zlepšení materiálů (aby robot byl lehčí a odolnější) a hlavně zdokonalení softwaru, aby robot rozuměl světu kolem sebe ještě lépe. Bude také zásadní otázkou, kolik takový robot nakonec bude stát – zda se firmě podaří stlačit cenu na úroveň, kde se investice do robota vyplatí oproti lidskému pracovníkovi nebo jednodušším strojům. Xpeng zatím cenu Irona neuvádí, ale konkurenční Aabot míří pod 30 tisíc dolarů za kus, což naznačuje možnou hladinu cenové dostupnosti v horizontu několika let.

Jedno je jisté: éra humanoidních robotů se rychle přibližuje. To, co donedávna patřilo do science fiction, se díky společnostem jako Xpeng stává realitou. Iron je poutavým příkladem propojení automobilové AI a robotiky – a možná předzvěstí doby, kdy v showroomech budou vedle elektromobilů postávat i robotí asistenti. Zda se z Irona stane komerčně úspěšný produkt, ukáže až čas. Už teď ale plní svůj účel: posouvá hranice technologických možností a stimuluje veřejnou debatu o tom, jakou roli by umělá inteligence v podobě humanoidů mohla hrát v našem každodenním životě. Jednoho dne by takový robot mohl být stejně běžný jako dnes chytrý telefon – a Xpeng chce být u toho jako jeden z lídrů této nové revoluce.

 
 
 

Comments

bottom of page