top of page

AI nábytek jako nástroj změny

  • Obrázek autora: Vít Krešňák
    Vít Krešňák
  • před 19 hodinami
  • Minut čtení: 26

Nejrychlejší cesta implementace umělé inteligence do každodenního života

Úvod

Umělá inteligence (AI) si nachází cestu z laboratoří a obrazovek do běžného života – a jedním z nejrychlejších způsobů jejího rozšíření je integrace přímo do nábytku. Takzvaný AI nábytek neboli chytrý nábytek kombinuje tradiční funkce vybavení domácnosti či kanceláře s moderními technologiemi, senzory a konektivitou. Výsledkem jsou zrcadla, stoly, židle a další kusy nábytku, které dokáží aktivně spolupracovat s uživatelem, přizpůsobovat se jeho potřebám a poskytovat mu personalizované služby.

Tato studie hodnotí možnosti a dopady nasazení AI nábytku v různých prostředích – od domácností (včetně kuchyní či dětských pokojů), přes kanceláře, až po veřejný prostor. Zaměřujeme se na to, kde lze chytrý nábytek nejefektivněji zavést, jaké prostředí je pro něj nejvhodnější, jak ovlivní každodenní návyky lidí a jaké jsou hlavní překážky a výzvy na cestě k jeho rozšíření (od ceny přes technickou infrastrukturu po ochotu spotřebitelů). V závěru porovnáme situaci v České republice s okolními státy (Slovensko, Polsko, Rakousko a Německo) z hlediska rozvoje a adopce AI nábytku.

AI nábytek v různých prostředích

Domácnosti: chytré bydlení s AI nábytkem

Do domácností proniká AI nejrychleji skrze chytré spotřebiče a nábytek, který lidé denně používají. Příkladem jsou chytrá zrcadla do koupelny či ložnice. Tato zrcadla vypadají na první pohled jako běžné, avšak v sobě skrývají displej, senzory a často i kameru. Mohou ráno při čištění zubů zobrazit aktuální čas a předpověď počasí, nabídnout zprávy nebo pustit oblíbenou hudbu (Chytrá zrcadla do koupelny pro váš projekt v e-shopu HORNBACH). Některé modely využívají AI pro rozpoznání obličeje a analýzu – dokáží tak uživateli dát personalizovanou zpětnou vazbu ke stavu pleti, kosmetice či navrhnout zdravotní a fitness doporučení (AI Mirror Market -). Například značka HiMirror nabízí zrcadla, která v reálném čase sledují zdraví pokožky a vývoj v čase (AI Mirror Market -). Takové AI zrcadlo se může stát domácím asistentem pro krásu i zdraví – je to podobný koncept jako “kouzelné zrcadlo z pohádky”, které umí odpovídat na otázky a poskytovat informace (Chytrá zrcadla do koupelny pro váš projekt v e-shopu HORNBACH).

Dalším prvkem chytré domácnosti jsou AI skleněné stoly a obecně chytré povrchy. V kuchyni se objevují koncepty interaktivních pracovních desek a jídelních stolů, které umí rozpoznat položené suroviny a nabídnout recept, nebo zobrazit dotykový ovládací panel spotřebičů. Chytré konferenční stolky v obývacím pokoji zase kombinují zábavu a praktické funkce. Příkladem je stolek Sobro, jeden z prvních chytrých stolů, který slouží jako běžný konferenční stolek, ale navíc má vestavěnou chladničku na nápoje, USB přípojky pro nabíjení telefonů a zabudované reproduktory pro přehrávání hudby (Chytrý konferenční stolek funguje jako lednice, rádio, hodiny a dobíjecí stanice - Novinky). (Chytrý konferenční stolek funguje jako lednice, rádio, hodiny a dobíjecí stanice - Novinky) Chytrý konferenční stolek Sobro s vestavěnou mini-ledničkou, nabíjecími porty a reproduktory představuje ukázku AI nábytku v obývacím pokoji. Takový kus nábytku zvyšuje komfort – uživatel si během sledování filmu vychladí nápoj přímo ve stolku a dobije telefon, aniž by musel vstát (Chytrý konferenční stolek funguje jako lednice, rádio, hodiny a dobíjecí stanice - Novinky).

Chytrý nábytek v obýváku nebo ložnici zahrnuje i sedací soupravy a křesla s AI prvky. Moderní designy nabízejí pohovky s vestavěnými senzory a motory, které se přizpůsobí preferované poloze těla, regulují tvrdost posedu či aktivují masážní funkci pro maximální relaxaci (Pohodlnější obývák díky chytrému nábytku). Existují křesla, jež automaticky nastaví opěrku hlavy a sklon podle uživatele, nebo pohovky s vyhříváním a chlazením pro ideální pohodlí (Pohodlnější obývák díky chytrému nábytku). Tyto prvky byly dříve doménou luxusu, nyní se díky automatizaci a AI stávají dostupnější. Chytrý nábytek v obývacím pokoji se často propojuje s širším systémem chytré domácnosti – například světla, termostat a zábavní elektronika. Představme si scénář: přijdete domů a váš obývací pokoj rozpozná, že jste dorazili, automaticky upraví osvětlení a teplotu podle zvyklostí, zatímco vy hlasovým povelem zapnete oblíbenou hudbu (Pohodlnější obývák díky chytrému nábytku). Nábytek integrovaný do takového systému umožní ovládání domácí atmosféry hlasem či přes aplikaci, aniž byste museli hledat dálkové ovladače (Pohodlnější obývák díky chytrému nábytku).

I v dětských pokojích může chytrý nábytek sehrát roli. Využívá se spíše nepřímo – například chytré osvětlení a monitory reagující na pohyb dítěte (noční světla, která se samy ztlumí, když dítě usne), nebo interaktivní stolky na hraní a výuku. Koncepty existují i pro AI postýlky, které sledují spánek kojenců a dokáží třeba jemným houpáním nebo puštěním uklidňujících zvuků dítě znovu uspat. Ačkoliv dětský AI nábytek zatím není masově rozšířen, interaktivita a učení hrou jsou trendem – např. chytré tabule či projekční stěny v pokojíčku mohou reagovat na hlas a gesta dětí, což zpestří výuku a zábavu. Důraz je zde kladen na bezpečnost a zdraví: AI může hlídat kvalitu ovzduší v pokoji, upozornit rodiče na příliš vysokou hladinu CO₂ (podobně jako to dokáží chytré senzory ve veřejných lavičkách (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop)) nebo detekovat pláč a dát rodičům echo přes chytrý telefon.

Shrnutí pro domácnosti: Nejvhodnějšími prostory pro AI nábytek v bytě jsou koupelny a ložnice (chytrá zrcadla, postele), obývací pokoje (stoly, sedací nábytek) a kuchyně (chytré spotřebiče a povrchy). Právě zde může AI nábytek nejvíce usnadnit denní rutiny a nabídnout nový komfort.

Kanceláře: inteligentní a produktivní pracoviště

V pracovním prostředí se chytrý nábytek prosazuje z důvodu zvýšení produktivity, ergonomie a efektivity využití prostoru. Moderní chytré kanceláře obsahují nábytek s vestavěnými senzory a připojením k firemní síti, který se dokáže přizpůsobovat zaměstnancům a reagovat na dění v kanceláři.

Nejtypičtějším příkladem jsou AI pracovní stoly a kancelářské židle. Chytré stoly vybavené motorovým polohováním si pamatují preferovanou výšku pro sezení i stání u každého uživatele a automaticky se nastaví (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design). Senzory dokáží rozpoznat, že člověk sedí příliš dlouho v jedné poloze, a mohou třeba jemně zavibrovat či poslat notifikaci k připomenutí, aby se zaměstnanec postavil a protáhl – to vše pro prevenci zdravotních potíží z dlouhého sezení. Chytré židle využívají AI ke korekci držení těla: pokud senzor v židli detekuje špatnou polohu zad, židle na to upozorní nebo se sama mírně přenastaví (např. poupraví sklon opěradla) (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design). Ty nejvyspělejší modely dokonce v reálném čase vyvažují podpůrné body podle toho, jak se uživatel pohybuje, čímž minimalizují svalovou zátěž. To zvyšuje ergonomii práce a snižuje zdravotní rizika – výsledkem jsou zdravější a spokojenější zaměstnanci s vyšší produktivitou.

AI technologie proniká i do řízení kancelářských prostor. Pomocí senzorů obsazenosti a chytrého nábytku lze analyzovat využití jednotlivých zón a optimalizovat rozmístění vybavení (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design). Například AI může zaznamenat, že určitá zasedací místnost je často poloprázdná, zatímco open-space je přeplněný – na základě dat pak navrhne nový layout nábytku (přesunout stůl, přidat oddělené modulární boxy pro klid na práci apod.) (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design). Některé kanceláře zavádějí adaptivní prostorová řešení: nábytek na kolečkách či posuvných lištách, který se pod taktovkou AI sám přemístí podle aktuální potřeby. Pokud se chystá týmová porada, systém to rozpozná z kalendářů a předem přeskupí chytré stoly do konferenčního uspořádání; po skončení meetingu se stoly vrátí do individuálních pracovních stanovišť. Takové dynamické uspořádání zvyšuje flexibilitu a efektivní využití kancelářské plochy (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design) – prostor se přizpůsobuje pracovnímu rytmu v reálném čase.

Personalizace prostředí je další výhodou AI v kanceláři. Chytré systémy si pamatují preference zaměstnanců – nejen polohu židle a stolu, ale třeba i osvětlení či teplotu (AI in Office Furniture Solutions: Revolutionizing Workspace Design). Když si pracovník rezervuje určité „chytré pracoviště“, systém mu připraví jeho profil: nastaví intenzitu a barvu světla dle jeho obliby, teplotu klimatizace, spustí přehrávání tlumené hudby do sluchátek, pokud ví, že to danému člověku pomáhá s koncentrací. Hlasoví asistenti integrovaní do nábytku (např. stolní lampy s AI) umožní zaměstnanci snadno zadat požadavek, aniž by přerušil práci – hlasem si vyžádá videokonferenční spojení nebo nadiktuje poznámku, kterou chytrý stůl rovnou zapíše.

Zasedací místnosti se také mění – AI konferenční stoly mají vestavěné dotykové obrazovky nebo projekční plochy, na nichž mohou účastníci snadno sdílet prezentace. Během porady mohou AI mikrofony a kamery v nábytku automaticky zaznamenávat diskuzi a v reálném čase vytvářet přepis nebo dokonce sumarizaci hlavních bodů pomocí rozpoznávání řeči. To šetří čas s psaním zápisů ze schůze.

V kancelářích se AI nábytek prosadí nejrychleji tam, kde je jasný přínos v pohodlí a efektivitě. Firmy často dokáží vyčíslit návratnost investice – lepší ergonomie snižuje nemocnost zaměstnanců, optimalizace prostoru šetří náklady na pronájem ploch, a automatizace rutinních úkonů (nastavování prostředí, zapisování poznámek) nechá zaměstnance soustředit na důležitější práci. Proto vidíme chytrý nábytek nejvíce u progresivních společností a v moderních coworkingových centrech, kde je tlak přilákat talentované lidi i pomocí špičkového pracovního prostředí.

Veřejné prostory: chytrý městský mobiliář

Chytrý nábytek proniká i do ulic měst, parků, obchodních center a dalších veřejných prostranství v rámci konceptu smart city. Cílem je zvýšit komfort obyvatel a návštěvníků, nabídnout nové služby a současně sbírat užitečná data pro správu města. Mezi nejznámější příklady patří chytré lavičky, interaktivní kiosky a další prvky městského mobiliáře vybavené technologiemi.

Chytré lavičky se objevily již okolo roku 2016–2017 v pilotních projektech měst (včetně Prahy). Vypadají jako designové lavičky, ale na opěradle či stříšce mají solární panely, které napájí zabudované USB zásuvky pro dobíjení mobilních zařízení a často i Wi-Fi hotspot (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop). Například městská část Praha 6 instalovala chytré lavičky, na kterých si kolemjdoucí mohou přes USB dobít telefon, připojit se k internetu a zároveň si na displeji přečíst aktuální teplotu vzduchu, vlhkost nebo úroveň CO₂ v okolí (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop). Lavičky tak slouží nejen k odpočinku, ale i jako veřejné nabíječky a meteostanice. Některé modely mají v sobě i senzory obsazenosti (počítají, kolik lidí lavičku využilo) a mohou městu hlásit vandalismus či nutnost údržby. (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop) Chytrá solární lavička s vertikální zahradou v Praze (instalována 2017) – nabízí Wi-Fi, dobíjení zařízení a monitoruje okolní prostředí. Zajímavostí pražského pilotu bylo osazení jedné lavičky vertikálním panelem s živou zelení, která pomáhá čistit vzduch a tlumit hluk v okolí (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop). Data ukázala, že si veřejnost lavičky rychle oblíbila – během prvních tří týdnů provozu jediné chytré lavičky v Praze 5 se 434× nabíjel telefon přes USB a 300× se lidé připojili k Wi-Fi (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop). To signalizuje, že poptávka po takových chytrých prvcích existuje a lidé je aktivně využívají.

Další kategorií jsou interaktivní informační kiosky či chytré pouliční lampy. Například v moderních čtvrtích asijských megacit (jako je Šen-čen v Číně) vznikají celé kolekce inteligentního městského mobiliáře. Projekt Futian v Šen-čenu představil sadu chytrých veřejných prvků s vestavěnou AI, které umožňují občanům hlubší interakci s městem (AI technology is embedded into these public furniture pieces so residents can digitally interact with their city - Yanko Design). Součástí jsou dotykové kiosky 24/7 poskytující informace o dopravě, počasí či bezpečnostních upozorněních, a nabízející digitální městské služby (např. navigaci GPS k turistickým cílům) (AI technology is embedded into these public furniture pieces so residents can digitally interact with their city - Yanko Design). Dále sem patří chytré lampy kombinující veřejné osvětlení s 5G přístupovým bodem a klimatickými čidly – lampy tak nejen svítí, ale zároveň sbírají data o kvalitě ovzduší a poskytují mobilní konektivitu (AI technology is embedded into these public furniture pieces so residents can digitally interact with their city - Yanko Design). V parcích jsou instalována náladová světla pro vytvoření příjemné atmosféry a moderní lavičky s neobvyklým designem, které však stále slouží svému účelu a zároveň například neobsahují prvky znemožňující spánek, aby byly přívětivé i pro bezdomovce (sociální rozměr designu) (AI technology is embedded into these public furniture pieces so residents can digitally interact with their city - Yanko Design).

Také v Evropě a u nás jsou kiosky a chytré sloupy. Například některá města v Německu a Rakousku instalují digitální zastávky MHD – přístřešky, kde je interaktivní panel; cestující si mohou vyhledat spojení, turisté zobrazit mapu, a současně zastávka nabízí USB dobíjení a Wi-Fi. V obchodních centrech se objevují chytrá zrcadla v podobě reklamních či navigačních panelů, na kterých reklama reaguje na kolemjdoucí (např. upraví obsah podle odhadovaného věku či zájmu osoby – s důrazem na anonymizaci dat v souladu s GDPR).

Chytrý veřejný nábytek může také zlepšovat bezpečnost a inkluzi ve městech. Příkladem je projekt Benchmark v australském Sydney, kde byly nasazeny inovativní lavičky s pohybově aktivovaným LED osvětlením. Tyto lavičky jsou sledovány AI systémy, které se učí, jak různorodí lidé (zejména ženy a dívky) využívají veřejný prostor, a cílem je získat poznatky pro navržení bezpečnějších a přívětivějších ulic (Innovative smart seats aim to improve feelings of safety in public spaces). AI tak pomáhá městským plánovačům pochopit, kde se lidé necítí komfortně nebo v bezpečí, a jak tomu přizpůsobit design – například v místech, která AI vyhodnotí jako málo využívaná kvůli pocitu neosvětlenosti, lze doplnit více chytrých světel či kamer. Tento přístup ilustruje, že AI nábytek nemusí jen sloužit uživatelům přímo, ale i nepřímo tím, že sbírá data pro lepší plánování a činí město “inteligentnějším” v rozhodování.

Shrnutí pro veřejný prostor: Nejefektivněji se AI nábytek zatím uplatňuje v místech s vysokou koncentrací lidí a potřebou služeb – náměstí, parky, zastávky, pěší zóny. Chytré lavičky poskytují energii a internet, informační panely a kiosky dávají obyvatelům data na dotek ruky, a integrace senzorů do mobiliáře pomáhá městům sledovat prostředí (doprava, klima, bezpečnost). Důraz je kladen na odolnost (musí vydržet počasí i vandalismus) a jednoduchost použití pro širokou veřejnost. Pro města představuje AI mobiliář viditelný symbol inovace a může být “nejrychlejší” cestou, jak občanům ukázat přínosy chytrého města v praxi.

Dopady AI nábytku na každodenní návyky uživatelů

Implementace AI do nábytku má potenciál výrazně změnit denní režimy a zvyklosti lidí – často nenásilně a přirozeně, skrze předměty, které běžně používáme.

V domácnosti může chytrý nábytek usnadnit či zpříjemnit řadu rutinních činností. Ranní příprava do práce či školy může probíhat svižněji – místo aby člověk lovil mobilní telefon pro předpověď počasí nebo zprávy, stačí pohlédnout do chytrého zrcadla, které při čištění zubů vše potřebné zobrazí. Uživatel tak nezapomene na žádnou důležitou informaci (zrcadlo mu může i připomenout naplánované úkoly dne či narozeniny blízkých formou notifikace na okraji odrazu). Personalizace znamená, že manželovi může zrcadlo ukázat jiná data než manželce – každému “na míru” podle jeho preferencí či zdravotních cílů. To podporuje efektivnější využití času a také větší informovanost hned od rána. Chytrá kuchyňská linka s AI asistentem zase může zrychlit vaření – na základě surovin zjištěných kamerou navrhne recept a krok za krokem hlasově naviguje kuchaře při přípravě jídla (AI Mirror Market -). Tím pádem se i méně zkušení jedinci odhodlají častěji vařit doma, což může zlepšit stravovací návyky. V obývacím pokoji si rodina díky chytrému stolku snadno udělá “kino večer” – nábytek přispěje tím, že poskytne chlazené nápoje, nabije všem zařízení a případně ztlumí osvětlení v místnosti skrze napojení na smart home systém.

AI nábytek také podporuje zdravější životní styl. Například chytré zrcadlo s fitness funkcemi může uživateli ráno připomenout, že má naplánovaný trénink, případně nabídne krátké protažení s vizuální ukázkou cviků. Některá zrcadla dokáží sledovat drobné změny v obličeji – ráno vyhodnotí kvalitu spánku podle kruhů pod očima či barvy pleti a doporučí třeba dnes vynechat kávu a více hydratace, čímž buduje u člověka větší povědomí o svém zdraví. Podobně chytrá postel sledující spánek může uživatele naučit chodit spát a vstávat pravidelněji, protože mu poskytuje detailní statistiky spánkových cyklů a kvality odpočinku.

V dětském pokoji může interaktivní nábytek rozvíjet kreativitu a učební návyky. Dítě, které má k dispozici chytrý stůl nebo tabuli reagující na dotek a hlas, se snáze zabaví vzdělávací hrou, naučí se základy programování nebo cizího jazyka formou dialogu s AI asistentem. To může vést k tomu, že děti tráví kvalitnější čas hraním (kombinace fyzické a digitální aktivity) místo pasivního sledování obrazovek.

V pracovním dni dospělého se dopady projevují v lepším work-life balance a produktivitě. Díky AI kancelářskému nábytku se zaměstnanci cítí méně unavení – židle je nenechá hrbit se, stůl je vybídne k občasnému stoupnutí, což zlepšuje fyzický stav. Dlouhodobě to podporuje návyk pravidelných přestávek na protažení. Navíc personalizované prostředí (správné světlo, teplota) zvyšuje schopnost soustředění, takže zaměstnanec udělá více práce za kratší dobu. To může vést i k psychické pohodě – lidé si méně nosí stres z práce domů, když mají pocit, že v kanceláři toho dost stihnou a nejsou fyzicky rozlámaní. AI nábytek může rovněž podporovat spolupráci – například interaktivní stůl v zasedačce motivuje účastníky porady zapojit se (protože si mohou “osahat” data na dotykové desce stolu, hlasovat o nápadech atd.), čímž se meetingy stávají dynamičtější a méně jednotvárné.

Využívání hlasových asistentů zabudovaných v nábytku může změnit i sociální návyky. Například místo psaní nákupního seznamu na papír mnoho lidí přejde k tomu, že řeknou své kuchyni, co dochází – chytrá kuchyňská linka to zapíše do sdílené digitální nákupní listiny a rovnou může objednat potraviny online. Lidé si tedy zvykají komunikovat s neživými objekty v domácnosti přirozenou řečí. Zpočátku to může působit neobvykle, ale mladší generace to přijímá velmi rychle (jak naznačuje trend influencerů na sociálních sítích, kteří ukazují AI zrcadla a jiné chytré gadgety ve svém denním režimu – mladí pak chtějí napodobit tento moderní životní styl (AI Mirror Market -)). Starší generace může mít zpočátku ostych mluvit “do prázdna”, ale jakmile uvidí praktický přínos (např. senior se hlasem zeptá chytrého zrcadla na připomenutí léků a ono mu odpoví), mohou se jejich digitální dovednosti a sebevědomí zvýšit.

Na veřejnosti AI nábytek ovlivní zvyky třeba tím, že lidé začnou očekávat konektivitu a služby kdekoliv v prostoru. Když si zvyknete, že na hlavní třídě je každá lavička chytrá, možná vás rozladí, když v jiné části města lavička telefon nenabije. Postupně se standardem stane, že městský mobiliář má nabíječky a Wi-Fi – podobně jako dnes považujeme za samozřejmost, že na nádraží je digitální tabule odjezdů místo papírového plakátu. To může zvyšovat nároky veřejnosti na samosprávy implementovat podobné chytré prvky i tam, kde zatím nejsou. Pozitivně lze hodnotit, že lidé trávící čas venku (park, náměstí) nemusí utíkat domů kvůli vybití telefonu nebo hledat kavárnu s Wi-Fi – mohou zůstat déle venku, což podporuje komunitní život a využívání veřejného prostoru. Například dostupnost nabíjení a internetu na veřejných místech může povzbudit studenty, aby se učili venku, nebo umožní digitálním nomádům pracovat z parku, což dříve nešlo.

Samozřejmě, změny návyků mohou mít i stinné stránky. Někteří odborníci upozorňují, že přílišná pohodlnost díky AI může vést k návykové závislosti na technologiích – např. člověk si odvykne sám plánovat den, protože to za něj dělá chytrý asistent v nábytku; nebo děti mohou ztratit část kreativity, pokud všechnu zábavu organizuje chytrá hračka. Důležitá je proto zdravá rovnováha – AI nábytek by měl sloužit jako pomocník a kouč, nikoli jako plná náhrada lidské aktivity. Celkově však převažují potenciální pozitiva: více informovaní a zdravější uživatelé, úspora času na rutinních úkonech a větší pohodlí doma i venku.

Překážky a výzvy implementace AI nábytku

Přestože přínosy chytrého nábytku vypadají lákavě, masivnější rozšíření naráží na několik překážek a výzev. Pro úspěšnou implementaci AI do každodenního života je třeba tyto faktory řešit:

  • Vysoká cena a náklady na vývoj: Pokročilý AI nábytek je stále drahý. Vývoj integruje hardware (senzory, procesory, motory) i software (AI algoritmy, uživatelské rozhraní), což vyžaduje značné investice do výzkumu a vývoje. Noví výrobci v této oblasti čelí vysokým nákladům na R&D, často v řádu milionů dolarů, aby vyvinuli spolehlivé a chytré produkty (AI Mirror Market -). To se promítá do koncové ceny – chytré zrcadlo do koupelny stojí klidně desítky tisíc korun, zatímco obyčejné jen pár tisíc. Podobně chytrý stůl či židle může stát několikanásobně více než standardní verze. Cena tak omezuje okruh zákazníků zatím hlavně na technologické nadšence a movitější domácnosti či firmy. S narůstající konkurencí a zdokonalováním technologií však cena postupně klesá; například IKEA již nabízí některé chytré prvky (stolky s bezdrátovým nabíjením apod.) jen o málo dražší než běžný nábytek (Ikea: nábytek pro bezdrátové nabíjení smartphonu - City Magazine) (IKEA spolupracuje s Xiaomi: Uvidíme levnější produkty chytré domácnosti?). Do budoucna lze očekávat širší dostupnost základních funkcí i v levnějším segmentu – podobně jako chytré televizory dnes prakticky vytlačily “hloupé” modely.

  • Technologická náročnost a infrastruktura: Výroba AI nábytku je komplexní proces. Vyžaduje multioborovou expertízu – od stolařiny a ergonomie přes elektroniku až po programování a datovou analytiku (AI Mirror Market -). Ne všichni tradiční výrobci nábytku mají takové know-how. Navázat spolupráci mezi nábytkáři a IT firmami není vždy snadné, chybí společné standardy. Dále je tu otázka spolehlivosti: nábytek se používá denně, musí vydržet roky, nesmí být poruchový ani vyžadovat časté restartování jako počítač. To klade nároky na robustní design systému. Technická infrastruktura je kapitolou sama pro sebe – chytrý nábytek potřebuje připojení k internetu (Wi-Fi, případně mobilní sítě v případě veřejného prostoru), stabilní napájení (baterie v solárních lavičkách musí vydržet i dny bez slunce) a někdy speciální instalace (vestavné rozvody v budovách). V starších domech může být problém dodatečně zabudovat chytré prvky bez rozsáhlé rekonstrukce. Řešením jsou bezdrátové technologie – mnoho prvků lze dnes připojit bezdrátově a napájet bateriemi, ovšem za cenu občasné výměny baterií. Standardizace protokolů je také výzvou: pokud každé chytré zařízení používá jiný systém, je složité je přimět komunikovat. Otevřená rozhraní (API) a jednotné protokoly jako Zigbee, Z-Wave, Matter či specializované (např. v topenářství Opentherm (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz)) jsou nutné, aby spolu nábytek a spotřebiče různých značek “mluvily stejnou řečí”. Bez toho hrozí roztříštěnost, která brzdí pohodlné užívání – nikdo nechce deset různých mobilních aplikací pro každý kus nábytku zvlášť.

  • Ochrana soukromí a bezpečnost dat: AI nábytek často využívá senzory, kamery a mikrofony, které potenciálně sbírají citlivé údaje o uživatelích (biometrické data z chytrého zrcadla, hlasové povely, záznam obrazu v místnosti apod.). To vyvolává obavy o soukromí. Zvláště v Evropě je silná legislativa (GDPR) na ochranu osobních údajů – výrobci musí zajistit, že data z chytrého zrcadla (např. snímek obličeje) nikam neuniknou a jsou zpracovávána v souladu se zákonem (AI Mirror Market -). Nesplnění může vést k obřím pokutám až 4 % globálního obratu firmy (AI Mirror Market -). To je pro nové hráče riziko a bariéra vstupu. Kybernetická bezpečnost je dalším aspektem – každý „chytrý“ prvek je potenciálně zranitelný hackerským útokem. Představa, že by někdo na dálku hacknul chytrou domácnost a třeba zapnul kameru v zrcadle bez vědomí majitele, je odstrašující. Proto je nutné klást důraz na šifrování komunikace, pravidelné aktualizace firmwaru a celkovou IT bezpečnostní hygienu. Pro uživatele je někdy obtížné tato rizika posoudit, což vede k nedůvěře – konzervativnější klienti raději zůstanou u „hloupého“ nábytku, pokud nevěří, že jejich data budou v bezpečí. Výzvou pro výrobce a propagátory AI nábytku je tedy vysvětlování a transparentnost – jaká data se sbírají, k čemu slouží, jak jsou chráněna. Důvěra spotřebitelů je zde klíčová.

  • Ochota a zvyky spotřebitelů: Lidé jsou ve svých nákupních rozhodnutích opatrní, pokud jde o zcela nové produkty. Konzervativní přístup k novinkám může brzdit rychlou adopci – mnozí si položí otázku: „Potřebuji opravdu zrcadlo s AI? Nestačí mi telefon?“ Dokud není zřejmá přidaná hodnota, širší veřejnost váhá s investicí. Mladší generace a technologičtí nadšenci se sice nadchnou snadno, ale starší lidé či technicky méně zdatní mohou mít obavy z komplikovanosti ovládání. Pokud chytrý nábytek nebude uživatelsky přívětivý, může skončit nevyužívaný. Dalším faktorem je jazyková a kulturní lokalizace – v ČR i okolních zemích byl dlouho problém, že hlasoví asistenti neuměli česky/slovensky. „Mozek“ mnoha chytrých zařízení tak oficiálně nebyl dostupný, což brzdilo rozmach smart home (ještě v roce 2018 se očekával hlavní boom chytré domácnosti teprve s příchodem lokalizovaných asistentů (IKEA spolupracuje s Xiaomi: Uvidíme levnější produkty chytré domácnosti?)). Dnes už Google Assistant česky umí, Siri od Apple a Alexa od Amazonu však stále ne zcela – to omezuje některé funkce AI nábytku, zvláště pro uživatele bez znalosti angličtiny. Mentalita spotřebitelů v regionu je také specifičtější: zatímco v USA lidé rádi zkouší nové gadgety a mají vyšší příjmy, ve střední Evropě panuje větší obezřetnost a citlivost na cenu. Trhy s nižší kupní silou a nižším povědomím o těchto technologiích narážejí na bariéry v podobě nedostatečné informovanosti o benefitech a ekonomických omezení, což zpomaluje širší dostupnost chytrých zařízení (AI Mirror Market -). Je proto nutné zvyšovat povědomí – ukazovat reálné příklady, kde AI nábytek pomohl (např. příběhy rodin nebo kanceláří) – a také nabízet postupnou cestu: například umožnit dodatečně „ochytřit“ stávající nábytek levnými senzory, než aby si hned musel člověk kupovat celý nový drahý set.

  • Konkurenční boj a tržní nejistota: Pro firmy, které by chtěly do AI nábytku vstoupit, je výzvou prorazit proti velkým hráčům. Na trhu se už etablovalo několik značek v segmentu chytrých zrcadel a domácností (např. již zmíněný HiMirror, dále technologičtí giganti jako Samsung či L’Oreal s chytrými zrcadly pro kosmetiku) (AI Mirror Market -). Tyto zavedené firmy mají výhodu známé značky a důvěry zákazníků, stejně tak rozsáhlé distribuční sítě. Nová konkurence musí nabídnout buď výrazně inovativnější funkce, nebo nižší cenu, aby zaujala (AI Mirror Market -) (AI Mirror Market -). Navíc jde o nový segment, kde není jisté, které produkty se ujmou – investice do vývoje mohou přijít vniveč, pokud se ukáže, že o daný typ AI nábytku není zájem. Některé dřívější pokusy skončily neúspěchem (např. luxusní chytrá zrcadla od startupů, která zkrachovala, protože trh byl příliš malý). Tato tržní nejistota může odrazovat investory i velké firmy od agresivnějšího prosazování AI nábytku, dokud neuvidí jasný trend poptávky.

  • Regulatorní a etické otázky: Kromě soukromí, které už bylo zmíněno, se mohou objevit i jiné regulační překážky. Například bezpečnostní normy – nábytek je podrobován jiným certifikacím než elektronika, a kombinace může být z právního hlediska složitá (musí splnit jak normy pro el. zařízení, tak pro nábytek, plus třeba požární předpisy u čalounění atd.). Etické otázky AI se týkají třeba diskriminace: pokud chytré zrcadlo dává zdravotní doporučení, kdo zaručí, že jsou nestranná a správná? Nebo pokud veřejná AI lavička sbírá data o lidech v parku, je eticky v pořádku analyzovat například gender či věk bez jejich souhlasu? Tyto debaty mohou vést k regulacím, které ovlivní povolené funkce AI nábytku (např. zákaz využití rozpoznávání obličeje na veřejnosti by znamenal, že chytré billboardy nesmí reagovat na konkrétní osoby).

Souhrnně, překonání překážek vyžaduje spolupráci technologických firem, designérů, zákonodárců i osvětu veřejnosti. Jakmile se podaří snížit cenu na přijatelnou úroveň, zajistit interoperabilitu, vyřešit ochranu dat a ukázat lidem praktické výhody, bude cesta k masovější implementaci AI nábytku otevřená. Zatím jsme ve fázi raného trhu – spousta inovací existuje, ale čeká se na širší přijetí.

Srovnání situace v České republice a okolních zemích

Míra rozšíření chytrého nábytku a obecně chytrých domácností se v jednotlivých zemích liší. Česká republika patří spíše k průměru až podprůměru Evropy, zatímco některé sousední státy jsou napřed a jiné na tom jsou podobně či hůře ve srovnání s ČR.

Adopce chytré domácnosti: Podle dostupných průzkumů měla okolo roku 2018 chytrou domácnost (alespoň částečně, např. termostat, osvětlení, bezpečnost) necelá 2 % českých domácností, což bylo cca 90 tisíc domácností (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz). Na Slovensku to byla podobná nebo o něco nižší úroveň (kolem 1–2 %) a v Polsku jen kolem 1 % domácností (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz). Naproti tomu v Německu už v té době využívalo moderní smart home systémy přes 11 % domácností (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz) – Němci patřili k nejrychleji adoptujícím národům v Evropě. Prognózy dokonce odhadovaly, že kolem roku 2022 bude mít v Německu chytré technologie skoro každá třetí domácnost (Kolik chytrých domácností bude v Česku?). Rakousko je v této oblasti podobně progresivní jako Německo – obě země jsou výrazně nad evropským průměrem, který se odhaduje na ~22 % domácností vybavených smart home prvky v horizontu poloviny této dekády (Kolik chytrých domácností bude v Česku?). Český trh dohání náskok jen pozvolna. Odhaduje se, že do poloviny 20. let 21. století by podíl chytrých domácností v ČR mohl vyrůst na přibližně 15 %, stále tedy pod průměr Evropy (Kolik chytrých domácností bude v Česku?) (Kolik chytrých domácností bude v Česku?). Polsko a Slovensko pravděpodobně setrvají pod touto úrovní, třeba kolem 10 %. Důvody jsou ekonomické (nižší průměrné příjmy než v Německu či Rakousku, tedy menší ochota investovat do drahých novinek) i kulturní (konzervativnější přístup, menší marketing těchto řešení).

Dostupnost AI nábytku na trhu: V ČR je nabídka chytrého nábytku zatím omezená, ale existuje. Například chytrá zrcadla nabízejí specializované e-shopy a několik firem (zrcadla s LED osvětlením, odmlžováním a integrací aplikací lze pořídit i u nás (Chytrá zrcadla - skvělý design | smart funkce) (Chytrá zrcadla - skvělý design | smart funkce)). Ceny se pohybují v nižších desítkách tisíc Kč za základní modely. České firmy zatím nevyrábějí mnoho vlastních AI nábytkových řešení, ale některé se zapojují do trendu chytrého bydlení – existuje Asociace chytrého bydlení, jež sdružuje firmy dodávající smart home technologie (spíše ale komponenty typu termostatů, senzorů, zabezpečení). Tradiční nábytkáři jako IKEA se na našem trhu také angažují: IKEA spolupracuje s technologickými firmami (např. Xiaomi) a začala nabízet cenově dostupné kousky chytrého nábytku – zatím hlavně lampy, zásuvky, žaluzie, ale do budoucna i více integrované prvky (IKEA spolupracuje s Xiaomi: Uvidíme levnější produkty chytré domácnosti?) (IKEA spolupracuje s Xiaomi: Uvidíme levnější produkty chytré domácnosti?). To by mohlo zvýšit dostupnost i povědomí mezi běžnými spotřebiteli.

V Německu a Rakousku je trh výrazně napřed. Německo je nejen velký trh, ale i výrobce – mnoho inovací v chytrém nábytku vzniká ve spolupráci s německými firmami. Například značka Herman Miller (USA) uváděla chytrý nábytek pro kanceláře a testovala ho i v Německu (Herman Miller: Chytrý nábytek, který se s vámi spojí hlouběji ...). Němečtí zákazníci mají větší výběr – v obchodech tam seženete chytré spotřebiče i nábytek snáze a jsou aktivně propagovány. Retail (maloobchod) v Německu dokonce chytrý nábytek sám využívá – například některé oděvní řetězce instalovaly v kabinkách chytrá zrcadla, aby zákazník viděl doporučení doplňků k zkoušenému oděvu, a tento interaktivní zážitek láká další klienty (AI Mirror Market -). Podle analýz patří Německo spolu s UK k tahounům evropského trhu s AI zrcadly a podobnými řešeními, právě díky poptávce po inovativních zákaznických zážitcích (AI Mirror Market -). Rakousko, byť menší trh, díky vysoké kupní síle také nezůstává pozadu – Vídeň se profiluje jako chytré město (projekt Smart City Wien) a chytrý mobiliář tam není výjimkou (v parcích ve Vídni jsou experimentální lavičky a lampy, podobně jako v Praze, ve spolupráci se startupy z celé Evropy).

Polsko a Slovensko jsou v podobné pozici jako ČR – spíše dohánějí. V Polsku je zájem o chytrou domácnost zatím v plenkách (využití 1 % domácností v roce 2018 (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz)), ale roste s klesající cenou technologií. Polsko má několik vlastních startupů zaměřených na IoT v domácnosti, nicméně typicky jde opět o menší prvky (chytré žárovky, zásuvky) než celé kusy AI nábytku. Slovensko – vzhledem k menší velikosti trhu – přebírá technologie hlavně z ČR a západních zemí; smart home komunitu tam rozvíjejí nadšenci a firmy často ve spojení s českými (podobnost jazyka i trhu tomu napomáhá).

Veřejný sektor a smart city projekty: Zde je situace poněkud jiná – paradoxně Česko, Polsko i Slovensko mají docela aktivní pilotní projekty, často financované z evropských fondů, které testují chytrý městský mobiliář. Jak jsme zmínili, Praha již od 2017 instalovala chytré lavičky (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop) a do roku 2018 jich plánovala téměř 10 po městě (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop). Podobné solární lavičky od srbské firmy Strawberry Energy (pod názvem "Smart Bench") se objevily i v dalších českých městech a také v Polsku (Posaďte se u nás aneb 7 chytrých solárních laviček do města). Důležité je, že tyto projekty často probíhají pilotně – několik jednotek kusů k vyzkoušení. Například Praha testovala různé dodavatele a verze laviček zároveň (Chytré lavičky - nový mobiliář - SONS ČR). Podle zpráv se lavičky osvědčily a nedocházelo k vandalismu v takové míře, jak se někteří obávali (ve Zlíně např. uváděli, že chytré lavičky zatím vandalové neničí, ačkoliv to byl původní strach) (Chytrých laviček ve městech přibývá, vandalové je nepoškozují). To je povzbudivé pro další rozšiřování.

Německá města jsou v rámci smart city rovněž velmi aktivní, možná ještě systematičtější – například Berlín a Hamburk mají komplexní programy pro digitalizaci veřejného prostoru, kde kromě laviček experimentují i s chytrými pouličními osvětleními, koši, zastávkami. Rakousko (Vídeň) zkouší obdobné věci v menším měřítku, ale zato s promyšlenou integrací do městských služeb (např. lampy s 5G v rámci přípravy na autonomní dopravu). Polsko v této oblasti investuje hlavně ve velkých městech jako Varšava či Krakov, kde chtějí držet krok se západními metropolemi – tam najdeme chytré lavičky, osvětlení a monitoring prostředí podobně jako jinde v EU.

Shrnutí regionálního srovnání: Česká republika zatím v chytrém nábytku a domácnostech zaostává za Německem a Rakouskem, kde je adopce rychlejší a trh bohatší. Oproti Polsku a Slovensku je na tom ČR o něco lépe, ale rozdíly nejsou dramatické – všechny tři zmíněné země střední Evropy zatím spíše čekají na větší boom a širší dostupnost. Německo je lídr v inovacích i používání (vysoký podíl domácností, firem i měst už něco chytrého využívá), Rakousko je hned v závěsu. Polsko a Slovensko mají menší míru adopce, avšak postupně rostoucí.

Pro konkrétní přehled uvádí následující tabulka srovnání vybraných aspektů:

Země

Odhad podílu chytrých domácností (2023)

Příklady a poznámky

Česká republika

~10–15 % (pod průměrem EU) (Kolik chytrých domácností bude v Česku?)

Pilotní projekty chytrých laviček v Praze (Praha má nové solární lavičky s WI-FI připojením - Ondřej Prokop); nabídka smart home roste, ale AI nábytek zatím okrajový.

Slovensko

< 10 % (podobně jako ČR, spíše méně) (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz)

Podobné trendy jako v ČR, menší trh; využívání hlavně dovážených řešení z ČR/DE.

Polsko

~10 % (pod průměrem EU) (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz)

Malý počáteční podíl (1 % v 2018 (V Česku je 90 tisíc chytrých domácností. Přes aplikace řídí Češi nejčastěji topení i bezpečnostní systémy – Nazeleno.cz)), rychlejší růst v posledních letech; chytré lavičky ve Varšavě a dalších městech.

Rakousko

> 25 % (nadprůměr EU) (Kolik chytrých domácností bude v Česku?)

Vysoká adopce smart home díky kupní síle; Vídeňský program Smart City zahrnuje chytrý mobiliář.

Německo

~30 % (špička EU) (Kolik chytrých domácností bude v Česku?)

Lídr v adopci; chytrá zrcadla a nábytek i v retailu (AI Mirror Market -); pokročilé smart city projekty v metropolích.

(Pozn.: Podíly chytrých domácností zahrnují jak AI nábytek, tak další chytré technologie v domácnosti. Uvedené hodnoty jsou orientační na základě dostupných prognóz a průzkumů v letech 2018–2023.)

Z tabulky je vidět, že Německo a Rakousko výrazně předčí ČR i zbytek regionu v rozšíření chytrých technologií v domácnostech. ČR se nachází kolem evropského průměru, zatímco Slovensko a Polsko jsou pod průměrem, ale s dynamickým růstem. Co se týče veřejného prostoru, Praha se snaží držet krok s inovacemi a některé projekty (chytré lavičky, odpadkové koše se solárním lisem apod.) ji staví na úroveň moderních měst, byť v malém rozsahu.

Důvody rozdílů: Hlavním faktorem je ekonomika – bohatší země (DE, AT) mají více early adopters a firmy cílící na tento segment. Dále jazyk – absence podpory češtiny/polštiny ve voice assistentech do nedávna brzdila lokální nadšení, zatímco Němci měli své technologie lokalizované dříve. Kulturně jsou Němci možná technicky konzervativní v některých ohledech (např. opatrnost vůči Alexa kvůli soukromí), ale jak ukazují data pro chytré domácnosti, praktické výhody je přesvědčily a stali se jedněmi z lídrů světa (Kolik chytrých domácností bude v Česku?). V ČR a okolí je potřeba ještě zvýšit povědomí – mnoho lidí netuší, co vše už je dnes možné (např. že lze koupit chytré zrcadlo v Hornbachu či Alze). S pokračující popularizací (např. pořady o bydlení začnou ukazovat chytrý nábytek, apod.) a s přístupnější cenou by se i v ČR a sousedních státech mohlo tempo adopce zrychlit.

Závěr

AI nábytek představuje inovativní propojení každodenních předmětů s umělou inteligencí a má potenciál urychlit pronikání AI do běžného života lidí. Analýza ukazuje, že nejvhodnějšími místy pro nasazení jsou ta prostředí, kde trávíme nejvíce času a kde technologie mohou přirozeně pomoci – v domácnostech (komfort, zdraví, úspora času), na pracovištích (ergonomie, efektivita) a ve veřejném prostoru (služby občanům, chytré město).

AI nábytek dokáže pozitivně ovlivnit naše návyky – od ranní rutiny, přes pracovní zlozvyky až po trávení volného času – tím, že poskytuje personalizované informace, pečuje o naše pohodlí a zdraví a zpřístupňuje technologie nenápadně, přímo v zařízení, které používáme běžně (zrcadlo, stůl, lavička). Uživatelé mohou získat více času na důležitější věci a zároveň být více v kontaktu se svým okolím (díky lepší informovanosti a konektivitě).

Na druhé straně je však nutné překonat řadu překážek dříve, než se AI nábytek stane samozřejmostí. Patří sem zejména vysoké počáteční náklady, technická a výrobní komplexita, obavy o soukromí a bezpečí, a určitá zdrženlivost veřejnosti před novinkami. Postupný vývoj technologií (miniaturizace, levnější senzory), vznik standardů a zvyšující se důraz na kybernetickou bezpečnost by měly tyto bariéry snížit. Důležitou roli bude hrát i osvěta a ukázky úspěšných implementací – jakmile lidé uvidí, že jejich soused má chytré zrcadlo a nemůže si ho vynachválit, zvýší se důvěra i zájem.

Srovnání České republiky a okolních zemí odhalilo, že zatímco v chytrém nábytku a domácnostech obecně ČR teprve dohání vyspělejší trhy (Německo, Rakousko), v jednotlivých pilotních projektech a zájmu firem o tuto oblast nechybí. Český trh je připraven na expanzi – existuje základní nabídka a komunita nadšenců, stačí impuls (například vstup většího hráče či lokalizace klíčové technologie), aby se chytré vybavení domácností rozšířilo více. Německo a Rakousko mohou sloužit jako model, že poptávka přijde, jakmile se lidi přesvědčí o užitečnosti a ceny klesnou. Polsko a Slovensko půjdou zřejmě ruku v ruce s ČR, přičemž spolupráce regionu (sdílení poznatků, jednotné standardy pro jazyk střední Evropy apod.) by mohla pomoci překonat některé překážky rychleji.

Závěrem lze říci, že AI nábytek má šanci stát se v horizontu příštích 5–10 let běžnou součástí domácností a měst podobně, jako jsou dnes chytré telefony v našich kapsách. Klíčové je zaměřit se na implementace, které mají rychlý a jasný přínos – například chytré termostaty integrované do nábytku šetřící energie, AI asistenti v zrcadle pečující o zdraví, nebo chytré kancelářské židle předcházející bolestem zad. Takové příklady budou tahouny, jež veřejnost přesvědčí. AI pak skutečně pronikne do každodenního života nenápadně, avšak účinně – skrze naše židle, stoly a další “obyčejné” věci, které se stanou neobyčejnými pomocníky.

Literatura a zdroje:

Comments

bottom of page